Venčení psů veřejností se nevyužívá v mnoha útulcích po celé České republice i mimo ní z těchto důvodů:
- Každý ošetřovatel v útulku musí absolvovat odborný kurz způsobilosti pro tuto práci (je to podmínkou), a to u veřejnosti není splněno, výjimkou jsou odborné praxe, kde jsou studenti zařazeni do praxe již od začátku pracovní doby, tedy podle potřeb útulku k určenému ošetřovateli a jsou proškoleni. To pak plní účel pomoci.
- Z bezpečnostních a zdravotních důvodů, protože v útulku nenacházejí útočiště jen hodná, klidná zvířata, ale také zvířata agresivní, stresovaná, týraná, ta, která mají z předešlé doby svého života špatné zkušenosti. U těch nelze vždy přesně předpokládat, jak se zachovají při kontaktu s člověkem.
- V minulosti, kdy útulek venčení psů zájemci z řad veřejnosti na zkoušku využil, bohužel lidé venčící zvířata nejen nedodržovali pravidla, ale bohužel se stávalo, že psy odcizili. Pravidla stanovená pro venčení psů mají svou logiku a svůj smysl, přesto je lidé porušovali, například tak, že koupali psy v řece, přeceňovali jejich zdravotní stav, venčili je i přes zákaz na volno, takže zvíře uteklo nebo někoho pokousalo. To je jen výčet některých problémů, které testovací venčení psů veřejností přineslo.
V útulku je každý pes venčen 3x až 4x denně ( viz provozní řád útulku ), a to každý den v týdnu. Venčení zajišťují zaměstnanci útulku ve výbězích k tomuto účelu určených. Při venčení je pes vždy sledován a v případě zjištění např. změny zdravotního stavu jej ihned prohlédne veterinář. Délka venčení psa se odvíjí od věku zvířete, jeho zdravotního stavu a počasí. Zaměstnanci útulku každé zvíře znají a vědí, na co se připravit. Například při venčení stresovaných, agresivních a týraných psů se díky tomu snaží kladně ovlivnit jejich povahové vlastnosti s ohledem na jejich možné umístění k náhradnímu majiteli v budoucnosti.
