O útulku

Útulek vznikl oficiálně již v roce 1993.

Od počátku je neziskovou organizací, která si finanční prostředky na chod útulku, zařízení, výstavbu, opravy, veterinární péči, krmení zajišťuje sama.
Útulek je zařízení pro zvířata v nouzi.

Vznikl, jako nutnost ze společenské situace, která zde byla, jako volně pobíhající zvířata, která mohou ohrožovat zdraví a bezpečnost lidí. Plní karanténní, preventivní funkci z hlediska šíření nákaz a ochrany zdraví zvířat i lidí.

Je to zařízení, které plní humanitární, preventivní a etickou úlohu ve veřejném zájmu.

Útulek slouží k dočasnému umístění prokazatelně nalezených, opuštěných, toulavých – odchycených zvířat (psů a koček, přednostně z města Litoměřic), než se zajistí jejich účelné rozmístění nebo vrácení majiteli.

Útulek nikdy nemůže zvířeti, i přes veškerou odbornou péči, nahradit láskyplný domov.

Útulek vznikl za podpory a spolupráce s Městským úřadem v Litoměřicích se kterým spolupracujeme po celých 25 let. 
S odborem životního prostředí s vedoucím panem Ing. Pavlem Gryndlerem stále spolupracujeme a řešíme případy týrání zvířat, po celou tuto dlouhou dobu.
Ve spolupráci s městskou policií Litoměřice odchytáváme kočky i psy. Máme smlouvy i s jinými obcemi okolo Litoměřic na umístění pejsků.
Všem těmto lidem opuštěná a týraná zvířata vděčí za ,,úřední- papírovou“, a hlavně lidskou pomoc.

Na úplném začátku zde bylo pár nadšenců, milovníků zvířat, kteří jsme byli ochotni dát vše ze sebe a ze svého pro dobrou věc, pomáhat a starat se o opuštěná a týraná zvířata .. . Postupně se přidali i další lidé .

Jelikož byla úplně jiná doba a zákon na ochranu zvířat v naší republice se teprve formoval a utvářel, bylo těžké získat adekvátní a přesné informace o tom, jaká povolení potřebujete, jak takový útulek postavit.

Útulek tehdy nevypadal, jako dnes. Za 25 let existence prošel a stále prochází úpravami a opravami, aby se pokud možno opuštěná a týraná  zvířata, která se sem dostanou, cítila ,,dobře“ a nestrádala.

Všichni pracovníci útulku se neustále vzdělávají. Jsou zde, jak pracovníci útulku, tak ti co nám chodí pomáhat ve svém volném čase.

Posléze byla upřesněna pravidla Státní veterinární správou a zákonem o umístění různých druhů zvířat – útulek zůstal specializovaný pro kočky a psy.

Nadále však pomáháme všem zvířatům v nouzi.Jak jsme již psali, začátky pro nás nebyli vůbec lehké.

Byla to doba kdy široké veřejnosti ,,ochrana zvířat “ vůbec nic neříkala nebo jen pomálu. Zvířata byla vnímána spíše, jako užitková.

Koupili jsme pozemek k výstavbě útulku. Po vyřízení všech potřebných povolení pro stavbu jsme se pustili do práce. Větší část jsme stavili svépomocí.

O všechna nalezená a týraná zvířata jsme se starali sami, žádná ,,depozita“ nebo ,,dočasky“ (dočasná péče je poskytnutí dočasného domova zvířeti než se umístí dál někomu jinému), my osobně o desítky zvířat různého druhu která zde již byla. Z vlastních nákladů je krmili, ošetřovali, očkovali, odčervovali.

Měli jsme svá zaměstnání, leckdo i dvě, aby jsme vše byli schopni zaplatit, a ještě budovat útulek a starat se o zvířata v nouzi. Moc nám pomohla spousta přátel a nadšenců, kteří přišli dát ruku k dílu a pomoci nejen s výstavbou.

Postupně se budovala karanténa pro kočky, pro psy, kotce pro malé psy, pro velké psy, kotce pro feny se štěňaty, výběhy pro malé a velké psy zvlášť, kam chodí každý několikrát denně – ( zde jsme řešili položení útulku, který leží mezi soukromými pozemky, na kterých se pasou hospodářská zvířata, a tudíž nelze venčit psy mimo areál útulku ), dále se vybudovala vytápěná část pro zvířata po operacích, štěňata, ošetřovna, sklad krmiv. Kotce pro policii, která zde umísťuje zvířata 24 hodin denně každý den bez výjimky. Je zde dřevěná kancelář v zadní útulkové části. Dále jako administrativní budova a zázemí pro pracovníky a dobrovolníky útulku slouží dům, objekt v přední části útulku. Nakonec jsme vybudovali zázemí pro školy a školky, dětské domovy… kde ve špatném počasí probíhá naše setkání a osvěta o útulku, jeho smyslu, jak se mají chovat ke zvířatům vlastním i volně žijícím.

Od počátku se po veterinární stránce stará o zvířata z útulku Veterinární ošetřovna ,,Pod Mostnou horou“, dříve s panem MVDr. Petrem Soldatkem, dnes paní MVDr.Marcelou Matzkeovou, kteří vždy byli a jsou zvířatům z útulku k dispozici ve dne v noci kdykoliv je potřebují. Za to jim za všechna opuštěná a týraná zvířata, o která se v útulku staráme moc moc děkujeme.

Spousta přátel, kteří nám před více jak 25 lety pomohli v počátcích, bohužel, již není mezi námi,  ale s  každým zachráněným zvířetem vzpomeneme i na ně. Vždyť i díky nim, útulek za tuto dlouhou dobu pomohl více, jak 15 000 koček, 20 000 psů, stovkám jiných druhů zvířat.

Nejen těmto opuštěným a týraným zvířatům směřuje naše pomoc.
O povodních, které se přes náš kraj, několikrát v minulých letech přehnaly jsme několik týdnů, ve dne v noci přijímali zvířata z obcí, které se postupně evakuovali. Nejen psy, kočky, slepice, ovce, koně.
Některá zvířata u nás byla pár týdnů, měsíců, jiná zůstala v útulku na trvalo.
 
Vše jsme dělali zdarma.
Ani nespočítáme jizvy z pokousání na našich tělech, které nám  některá zachraňovaná zvířata uštědřují, to však k naší práci ,,patří“.
Nejen každodenní péče o přijaté zvíře je naše práce, ale i ,,papírování“ s tím spojené.

Do útulku chodí pravidelné kontroly z veterinární správy, úřadů. Vše nejen zvířata, ale i to papírování, musíme mít v pořádku.

Jezdíme k přestupkovým řízením a soudům s lidmi, kteří zvíře týrali, chceme, aby byli tito potrestáni a už žádnému zvířeti neublížili. To nám ztrpčuje práci a zabírá spoustu času.

Po celou tuto dobu jezdíme a jsme zváni do parlamentu České republiky, senátu, osobně navštěvujeme senátory, kde svými příspěvky a dlouholetými zkušenostmi pomáháme utvářet a novelizovat Zákon na ochranu zvířat.

Spolupracujeme i s jinými útulky a ochranářskými organizacemi.

Za léta mapování zvířat v Litoměřicích jsme si vytvořili systém, díky kterému velké množství nalezených koček a psů vracíme zpět majiteli.

Máme kastrační program koček v Litoměřicích, ale pomáháme i jiným obcím a lidem s osvětou o kastracích a označování zvířat, poradenstvím.

Celá ta léta spolupracujeme se školskými zařízeními, která navštěvují opakovaně útulek nebo my jezdíme do škol, školek, dětských domovů a přednášíme o tom, jak se mají lidé chovat ke zvířatům nejen svým doma, ale i divoce žijícím, jak s nimi zacházet, starat se o ně, pomáhat jim.

Moc nás těší, že tyto děti se k nám do útulku vrací s rodiči, prarodiči, tetami nebo, jako již dospělí lidé s vlastními dětmi, hlásí se k nám na umisťovacích a vzdělávacích akcích, kterých se se zvířaty z útulku zúčastňujeme. Přichází s hezkými vzpomínkami na exkurze u nás v útulku.

Vedle zachráněných zvířat, kterým najdeme nový láskyplný domov (samozřejmě způsobem jasně daným dle platných veterinárních předpisů ), je i toto pro nás velkou odměnou.

 Útulek, který je neziskové zařízení, za těch spoustu let pomohl a nadále pomáhá mnoha různým druhům zvířat, byli zde – plazi, želvy, ptáci exotičtí, draví i zpěvní (havrani, vrány, poštolky, sýkory, sovy, holuby a jiné ptactvo), ježci, kuny, fretky, želvy, selata divokých prasat, srny, koně.

Pracovní doba, jak jí zná většina lidí zde neplatí, v útulku se pracuje, jak to potřebují zvířata, vyžaduje situace, to znamená, že naše práce která obstarává nejen péči o zvířata fyzickou i psychickou, zajištění veterinárního ošetření, úklid, krmení, mytí ubikací, misek, odchyty, úřední část, ale i péči o okolí útulku, opravy útulku, boudiček, bezesné noci u zvířat po operacích. Je  to většinou na úkor nás všech, našeho volného času a rodin.

Pro nás je pomoc zvířatům v nouzi poslání, jinak bychom jí tolik dlouhých let nemohli dělat!

Bez podpory Vás všech, ať je morální nebo materiální, jakákoliv, by to nešlo.

                                                Patří Vám naše veliké DÍKY!